DÍVKA S KRVÍ

Stála dívka na rozcestí,
krutě zatínala pěsti,
oči plné čiré zlosti.
Stála dívka na rozcestí.


Jedna cesta plna klestí,
co stojí si tam u rozcestí,
říká: „Přátelství je ctností,
jíž věřit je povinností.“


Druhou cestu vítr kreslí:
„Šílenství je víc, než štěstí,“
zpívá si a lásku věstí,
tam, v hlubinách na rozcestí.


Dívka zdrceně si zvěstí
výhru lásky nad přátelstvím.
Vydává se po rozcestí
vstříc nástrahám druhé cesty.


Po mnoha letech na rozcestí,
dívka, s krví ratolesti,
s dětskou krví na zápěstí,
jíž smrt přinesla práh bolesti.


Poslední věc v její mysli
toužila však po přátelství.
Proč jen tady, na rozcestí,
nechala lásku zničit své štěstí?